Obec Božanov

  • Increase font size
  • Default font size
  • Decrease font size
  • slides8.jpg
  • slides3.jpg
  • slides5.jpg
  • slides12.jpg
  • slides17.jpg
  • slides11.jpg
  • slides6.jpg
  • slides16.jpg
  • slides10.jpg
  • slides7.jpg
  • slides1.jpg
  • slides9.jpg
  • slides4.jpg
  • slides13.jpg
  • slides14.jpg
  • slides2.jpg
  • slides15.jpg

Historie kostela

Email Tisk PDF

Popis kulturní památky

Filiální kostel sv. Máří Magdaleny v B o ž a n o v ě u Broumova uzavírá řadu významných sakrálních staveb tzv. skupiny broumovských venkovských kostelů. Tato skupina představuje jedinečný soubor barokních památek spojených se jménem Kiliána Ignáce D i e n z e h o f e r a. Kostel sv. Máří Magdaleny v Božanově je nejnáročnější stavbou broumovské skupiny . /NEČVU 1995 / .

Kostel je památkově chráněn , ev. číslo soupisu nemovitých památek -1 500,
kostelní areál tvoří :
1 - kostel sv. Máří Magdaleny
2 - brána
3 - hřbitovní zeď
4 - kříž
5 - kříž se sochařskou výzdobou
kostel2002  

 

 
Kulturně historický přehled

Ve 13. stol. prováděl benediktinský klášter v Praze - Břevnově intenzivní kolonizaci Broumovska . Mezi prvními osídlenými místy byl i Božanov, založen r. 1256. Ant. Cechner v Soupisu památek / 1930/ uvádí, že kostel sv. Máří Magdaleny byl založen v r. 1253 opatem Martinem I., když kolonizoval Broumovsko. Původně filiální byl od r. 1363 - 1624 farním. V letech 1604 - 1621 byl obsazen evangelíky. Po té byl opět navrácen katolickým bohoslužbám a nadále spravován opaty Břevnovsko - broumovskými, kteří byli nejen vykonavateli práva patronátního, ale - až do ukončení sporu o exempci, který prohráli v pol. 18. stol. - i nejvyšší duchovní vrchnosti . Kostel se stal filiálním a byl přifařen k martínkovické faře. Odchodem původního německého obyvatelstva po roce 1945 a v následných letech doosídlením a komunistickou ateisací byl negativně ovlivněn duchovní život i správa v obci. Dnes slouží kostel nadále církevním účelům, je však spravován z Broumova /Děkanský úřad/. Původní kostel byl dřevěný a stál cca 40 m východně od nynějšího.
Dnešní kostel pochází z několika stavebních etap.
Nejvýznamnější je úsek let 1735 - 43, kdy se stavělo podle návrhu K.I. Dienzenhofera /?/. Otázka autorství K.I. Dienzenhofera je dodnes nevyjasněna. O stavbu se opět zasloužil opat Othmar Z i n c k e . Postup stavby kostela můžeme sledovat podle kostelních účtů uložených v archivu /SOA Zámrsk , VS Broumov, kart.č. 615, 616 / . S přípravou stavby se započalo už v roce 1708 nákupem vápna . V roce 1709 byly zahájeny stavební práce , stavělo se od počátku května do počátku listopadu /16 000 cihel, kámen na ostění oken a na dlaždice a oltářní mensu, zelená a červená barva / . Za tuto stavební sezónu se vydalo celkem 1.025 zl. 20 kr. .
Druhá stavební etapa byla zahájena v r. 1733 /kámen na sokl, okna do schodiště - do šneku, dveře / a představovala přípravu stavebního materiálu na příští sezónu. V příštím roce se většina položek v registrech týká opět kamene /na sokl, vazáky, sokly k pilířům, zárubně, zdící kámen, sch. stupně/ , vápna a malá položka za zednické práce - 41 zl. 47 kr. Celkově vydání činilo zhruba 200 zl.. V registrech za léta 1735 - 36 je zapsána pouze šňůra pro zedníky k měření, registra z let 1736 - 37 chybí, v letech 1737 - 38 je vydání za kamenickou práci /178 loket římsy a " nějaké" desky / . Vysoká položka je vyplacena za stavební dřevo / 340 zl. 20 kr. / celkové vydání činilo v této sezóně něco málo přes 400 zl . r.. Z let 1738 - 43 registry neuvádějí žádné stavební položky. V roce 1744 se platilo za 3 nové stupně 17 kr.. Zachovaná registra jsou pravděpodobně neúplná a je možné, že pro stavbu existovala samostatná, která se nám nezachovala. existuje poznámka k roku 1735 , že - po zboření starého kostela - v den sv. Bartoloměje položil /opat Otmar /základní kámen pro kostel sv. Maří Magdaleny a sv. Bartoloměje a požehnal. Na místě budoucího oltáře pak uložil pergamen se jmény papeže , císaře, opata, řeholníků, kaplana a a r c h i t e k t a /SOA Zámrsk, VS Broumov, kart.č. 594/. Jméno obce uvedeno není pochyb o tom, že jde o kostel v Božanově. Vzhledem k tomu, že základní kámen byl položen v r. 1735, lze předpokládat v tomto roce intenzivní stavební práce. Předpokládá se, že na dokončení kostela se pracovalo ještě v r. 1743, jak uvádí B. Menzel, za opata Benno II. Lobla /1738-51/. Podle poznámky v diáři broumovského převora /B. Menzel/ byl stavitel přítomen při dokončení stavby, což si podle Menzelova názoru vyžádal komplikovaný útvar klenby. Předpokládá se, tímto jmenovaným stavitelem byl K.I.Dienzenhofer, o tom nemůže být pochyby.

Rekapitulace stavebního vývoje :
1708 - 09 stavební práce, věž / malovala se makovice /, přestavoval se presbytář /kámen na oltářní menzu, dlaždice /, zbývající část kostela zůstala dřevěná.
1735 zbořena loď, zůstala stát věž, /co zůstala stát věž, /. Na věži osazen reliéf Bičování z konce 15. stol. / B. Menzel /. Je osazení reliéfu sekunderní, nebo je reliéf osazen v části středověké věže? V tom případě by v r. 1709 šlo o přestavbu věže, nikoli o novostavbu od základů. Plány mohl vypracovat ještě P.I. Bayer s nímž se opat Otmar Zinke na počátku stavební sezóny 1709 rozešel . Plány mohly pocházet z předešlého roku. Zároveň je možné, že plány pocházejí od Kryštofa Dienzehofera .
1735 - 43 /?/ novostavba kostela dle návrhu K.I. Dienzehofera . /Dle "Božanov - kostel sv. Máří Magdaleny. Umělecko - historické hodnocení",SÚRPMO Praha
1978. Dr. M.Vilímková, Dr. M. Horyna/.

Uměleckohistorická charakteristika.

Situace:
Kostel sv. Maří Magdaleny v Božanově je situován v centru obce ulicovkovitého typu. Toto centrum, jakási urbanisticky nevyjádřená náves, je podmíněno pronikem dvou komunikací. Cesty podél Božanovského potoka, směřující od JZ k SV, s rozptýlenou zástavbou, a na ní zhruba kolmou přístupovou komunikací od Broumova a Martínkovic.
Kostelní stavba stojí na mírně vyvýšené poloze nad obcí, je obklopena hřbitovem. Svou situací a působením je základní architektonickou d o m i n a n t o u , podstatně zhodnocující charakter centrálního prostoru obce.
Situace stavby je již předbarokní, neboť na jejím přibližném místě stával středověký dřevěný kostel nejpozději od poloviny 14. stol. Situování kostela je i klíčem k podchycení povahy urbanistického vývoje Božanova. Přístupová trasa od Broumova je stará a spojovala Broumov s Radkówem /Hrádek v Kladsku/ v dnešní Polské republice. Předpokládá se, že původní vesnice se nacházela v místě dnešní "návsi" při kostele. Teprve později se Božanov rozvíjel směrem proti a po proudu Božanovského potoka. Tato změna však neovlivnila funkci urbanistického centra. V současnosti vlastně nástupní prostor obce sehrává tuto funkci nadále a kostel je jeho nejvýznamnější architektonickou d o m i n a n t o u , podstatně konstituující jeho kulturní atmosféru. Tato situace je pregnantě vyjádřena při pohledech od JV a V. Současný urbanismus Božanova lze velmi dobře sledovat z vyhlídky Koruna v Broumovských stěnách.
V pohledech z přístupové komunikace od Broumova a Martínkovic se ze vzdálenějších míst uplatňuje především věž kostela, jehož hmota je ponořena pod horizontem pohledu . Teprve z místa terénního zlomu se kostel uplatní při silnici jako cílová dominanta , uvádějící zároveň zástavbu vesnice./M.Horyna/

Popis kostela sv. Maří Magdaleny:
Na kruhovém půdorysu, s elipsovitou vstupní částí a jí odpovídajícím presbytářem, v jehož ose je hranolovitá věž . Je situován k jihu. Hlavní /severní/ průčelí vyvrcholeno štítem se sochou Maří Magdaleny v nice, v konkávně vybraných nárožních vstupní části a presbytáře niky. Stěny členěny zdvojenými lizénovými rámci, okna obdélníková s půlkruhovými záklenky a rámováním, na jižní straně věže vsazen nevelký reliéf Bičování ze 16. stol.
Ústřední prostor s obíhajícím kaplovým ochozem, v diagonálách patrovým, zaklenut kopulí s osmi výsečemi, s nevelkou freskou uprostřed /přelamována/ . Stěny jsou členěny pilastry a římsami, boční stěny ochozových kaplí nikami. Presbytář a vstupní část zaklenuty klášterní klenbou se čtyřmi výsečemi. Sakristie v podvěží zaklenuta plackou se štukovým rámem.

Zařízení interiéru:
Hlavní oltář novobarokní, boční oltář P. Marie z 1. pol. 18.stol. s pozdějšími barokními sochami sv. Markéty a Kateřiny, a novodobým obrazem. Protější oltář Ukřižování v podobě rozměrného rokokového rámce s původním průměrným obrazem. Rokoková kazatelna, v nikách kaplí sochy sv. Barbory, Apolonie, Madony s dítětem, Jana Nepomuckého, P.Marie z 18. stol. V Presbytáři obraz sv. Petra a Pavla z pol. 18. stol. Kamenná křtitelnice z 18. stol..
Nad hlavním vchodem do kostela kamenná deska se znakem broumovského a břevnovského kláštera . /Příloha/.
Brána na hřbitov zachovaná v pozdně gotickém stavu z konce 15. stol. /Dnes nevhodně zakryta Al - plechem /KOB/ /.
Situování vstupní brány na hřbitov v jeho jižní obvodové zdi dovoluje předpoklad, že vstupní portál staršího kostela se nacházel v jižní boční stěně lodi. Přestavba podniknutá v letech 1733-43 K.I. Diezenhoferem tedy zřejmě obrátila orientaci kostela . Důvodem tohoto řešení byly nepochybně především urbanistické zřetele, tedy snaha výrazně uplatnit hlavní průčelí kostela oproti přístupové trase do obce. I zde je tedy stará, středověká situace stavby vrcholně barokní přestavbou výrazně transformována v duchu dobových urbanistických požadavků, zhodnocena a v urbanistické souhře celého okolí nápadně aktivizována. Konstatované skutečnosti jasně prokazují, že rovněž stavba božanovského kostela je k l í č o v ý m f a k t o r e m u r b a n i s m u o b c e , vysoce působivým a konstituujícím jeho architektonickou i komunikační logiku . V tomto svém působení je v urbanistickém komplexu obce zcela nezástupnou d o m i n a n t o u ./M.Horyna/

Uměleckohistorické z h o d n o c e n í:

- Kostel sv. Maří Magdaleny v Božanově je významnou architektonickou a urbanistickou dominantou jádra původní obce. Vytýčit a dodržet poměrně široké pohledové ochranné pásmo památky/ .
- Vysoká hodnota uměleckohistorická a památková . Ve srovnání s ostatními stavbami na Broumovsku vyznačuje božanovský kostel především "kompletnost" konstrukce. Interiér je zaklenut komplikovanou bezlomnou bání, jejíž povaha a konstrukční obtížnost plně odpovídá předpokladu, že na uzavření této klenby přijel dohlédnout sám architekt / tj. K.I. D i e n z e n h o f e r / .
- Stavbu lze zcela oprávněně zařadit do katalogu nejvýznamnějších radikálně barokních Dienzehoferových realizací, když je dispozičně i konstrukčně vlastně rovnocennou variantou řešení kostela sv. Klimenta v Odolené Vodě, který je hodnocen jako jedna z nejpozoruhodnějších radikálně barokních staveb geniálního tvůrce."Bylo by jistě svrchovaně žádoucí a z hlediska kulturně politického jedině správné, aby nově rozpoznanému významu této architektury v kontextu č e s k é h o b a r o k n í h o u m ě n í odpovídalo jak památkové hodnocení stavby, tak podstatné zlepšení jejího s t a v e b n í h o s t a v u . Musíme totiž upozornit, že uměleckohistorická kvalita tohoto objektu je taková , že je třeba doporučit jeho zařazení do n e j v y š š í památkové kategorie. " / M.Horyna, 1978 /

Současné využití kostela je zcela církevní, slouží k bohoslužbám ; je přístupný veřejnosti, věřícím i turistům a zájemcům o barokní architekturu .

V zájmu zachování objektu je nutno urychlit provádění o p r a v . Na tyto opravy však nejsou finanční prostředky .

 

Územně plánovací dokumentace .

Obec Božanov má zpracovanou územně technickou dokumentaci na úrovni studie / Drupos Pardubice /, schválenou v roce 1996 . V současné době se zpracovává ÚP / A projekt Pardubice / s termínem dokončení v 1/4 2001 .
Obec má také zpracován Program obnovy vesnice / Ing. Říčař , Broumov /, schválený v roce 1998 .
Kostel sv. Maří Magdaleny je v této dokumentaci respektován jako urbanistická dominanta obce i krajiny .